V této smlouvě si partneři mohou upravit budoucí majetkový režim. Jestli budou mít jako manželé majetek společný, co do společného majetku bude patřit, nebo naopak zda bude každý z nich vlastnit majetek odděleně. Předmanželská smlouva se týká výhradně majetku, nelze jí upravovat např. to, kdo bude vychovávat po rozvodu děti či jaká bude výše výživného.
Manželé, kteří se vzali a žádnou předmanželskou smlouvu uzavřenu nemají, jsou v takzvaném zákonném majetkovém režimu. Po svatbě u nich vzniká společné jmění manželů, majetek, který po svatbě nabyli, ale také dluhy. Výjimku tvoří majetek osobní potřeby, dědictví nebo dary, ale také velký dluh, kdy s uzavřením půjčky druhý z manželů nesouhlasil.
Ve smluveném majetkovém režimu jsou manželé, kteří nechtějí mít společné jmění manželů nebo jej chtějí do jisté míry změnit a uzavřou za tím účelem smlouvu.
Možností jak zákonný majetkový režim změnit, je několik. Nejčastěji používaným je režim oddělených jmění, kdy každý z manželů má i po svatbě svůj majetek a svoje dluhy. Chtějí-li manželé do společného jmění přidat nebo z něj vyjmout něco, co neupravuje zákonný majetkový režim, mají možnost společné jmění smluvně rozšířit nebo zúžit.
Předmanželská smlouva, jak z jejího názvu vyplývá, musí být sepsána před svatbou, formou notářského zápisu. Začíná platit dnem sňatku.
Lidé volí možnost uzavření předmanželské smlouvy většinou v případech, kdy už třeba rozvodovým řízením jednou prošli a nepříjemné tahanice o majetek nechtějí znovu zažívat. Chtějí být nezávislí a mít případný další rozvod mnohem snazší. Významná je i ochrana před dluhy, v případě, že jeden z partnerů již dluhy má nebo podniká.
Uzavření předmanželské smlouvy může být zbytečné v případech, kdy žádný ze snoubenců nedisponuje větším majetkem, není účasten žádného rizikového podnikání a nemá nebo nehodlá si brát neuvážené vysoké půjčky.